Naše nabídka
Jak to, že jsou mrazuodolné?
Za to že můžeme některé druhy rostlin subtropického pásma pěstovat i v
našich zeměpisných šířkách vděčíme v první řadě poslední době ledové, která
skončila přibližně před 12000 lety. Před tímto chladným obdobím na našem
území panovalo subtropické až tropické klima, a rostliny jako palmy,
akácie, fíkovníky byly rozšířeny po celé střední Evropě. Během postupného
ochlazování byly tyto druhy vytlačovány směrem na jih, část rostlin se však
během několika tisíců let přizpůsobila chladnější podmínkám. Během
ledového období došlo po celém světě k vývoji ochrany rostlin proti chladu.
Vůči nepříznivým podmínkám se rostliny začaly chránit jak vegetačním
klidem, který je u nás běžně známý, tak i dalšími způsoby ochrany jako
například zbytněním kůry (jak známe u korkových dubů), vytvořením ochlupení
nebo izolační suknice, jak známe u palem a juk nebo změnou fyziologických
vlastností u stále zelených rostlin jako např. rododendrony. Některé
subtropické druhy rostlin, které se během doby ledové dokázaly přizpůsobit
chladnějšímu klimatu si zachovaly tyto způsoby ochrany (nebo jejich
kombinaci) v určité míře dodnes i když je už nemusí využívat.
Dalším hlediskem odolnosti rostlin je jejich dnešní rozšíření. Většina
otužilých druhů palem, juk bambusů a pod. které snesou mrazivé zimní období
pochází z vyšších a sušších poloh kde mohou být rozdíly v teplotách mezi
letním a zimním období až 60°C. Právě tyto rostliny, u kterých se vyvinuly
jedinečné fyziologické vlastnosti snižující odpar vody a ochrana buněčných
struktur proti mrazu, můžeme pěstovat i u nás. Jejich odolnost není však
závislá jen na minimální teplotě, kterou jsou schopné přežít, ale taktéž na
míře půdní a vzdušné vlhkosti. Paradoxně tak palma jejíž mrazuodolnost je
běžně uváděná např -15°C nemusí přežít zimní období s nejnižsími teplotami do -5°C, pokud bude
půdní a vzdušná vlkost příliš vysoká.
Většina odolných druhů je taktéž rozšířena od horských poloh až po nížinné,
teplejší oblasti. Tento výškový rozdíl v jejich rozšíření může u jednoho
druhu ovlivnit jejich mrazuodolnost až v rozmezí 7°C mezi rostlinou
získanou z vyšších poloh a rostlinou z nížin. Rostliny plně adaptované na podmínky mírného pásma označujeme kvalitou A, nebo AA, rostliny neadaptované označujeme kvalitou B.
Mrazuodolnost, zvláště pak palem, ovlivňuje taktéž hodnota minimální růstové teploty.
Ta určuje schopnost buněčných pletiv přenášet živiny a vodu. Obecně platí, že pokud je
minimální teplota růstu nad hodnotou +13°C,
nelze palmu považovat za vhodnou pro venkovní výsadbu.
Palmy s vyšší minimální růstovou teplotou nejsou schopné adaptability na dlouhé období bez růstu.
Jiným z aspektů ovlivňujícím odolnost rostlin jsou taktéž mikroklimatické
podmínky v místě výsadby. Negativně tak může odolnost palmy ovlivnit
výsadba na stanoviště nechráněné proti severnímu větru, na stinné místo
nebo na stanoviště s vysokou půdní vlhkostí nebo nedostatečně provedenou
drenáží. Z těchto důvodů je vhodné vybrat pro výsadbu chráněné stanoviště s
orientací na jižní stranu. Umístění ve svahu je výhodnější z důvodu lepšího
odvodnění.
Další z příčin ovlivňujících výrazně odolnost těchto rostlin je způsob
jejich výsadby, kondice a způsob zimní ochrany. Zvláště pak palmy které
nejsou dostatečně zakořeněny, v kombinaci se špatně provedenou ochranou,
mohou během teplejšího období v zimě trpět nebo uhynout. Zvláště pak když
teplota v zábalu stoupne nad 10°C a kořeny zůstávají ve zmrzlé půdě a nemohou
doplnit vodu odpařující se z listů.
Z tohoto důvodu je nutné vysadit rostlinu v jarním období, u větších palem
nejpozději v červenci. Pro výsadbu nelze používat běžnou zeminu ale
speciálně připravený substrát s odvodněním. U některých rostlin je vhodné
zlepšit kondici pro přezimování speciálními hnojivy.
Chránit nebo nechránit?
Mírnější zimy mohou lákat k přezimování rostlin bez ochrany. Především u palem je úspěšnost přezimování nepříznivě ovlivněna možností zatečení vody do "srdce" rostliny, odkud vyrůstají listy. Voda se pak při promrznutí rostliny změní na led a způsobí poškození měkkých pletiv, což se projeví seschnutím mladších a nerozvinutých listů, později pak hnilobou srdce. Proto je nutná důkladná zimní ochrana proti vlhkosti, a to především u mladých palem, které mohou být z důvodu zatečení vody, poškozeny již při teplotách pod -5°C.
Podrobný návod pro výsadbu, složení substrátu, pěstování a provedení zimní
ochrany přikládáme ke každé zásilce rostlin.
.jpg)
našich zeměpisných šířkách vděčíme v první řadě poslední době ledové, která
skončila přibližně před 12000 lety. Před tímto chladným obdobím na našem
území panovalo subtropické až tropické klima, a rostliny jako palmy,
akácie, fíkovníky byly rozšířeny po celé střední Evropě. Během postupného
ochlazování byly tyto druhy vytlačovány směrem na jih, část rostlin se však
během několika tisíců let přizpůsobila chladnější podmínkám. Během
ledového období došlo po celém světě k vývoji ochrany rostlin proti chladu.
Vůči nepříznivým podmínkám se rostliny začaly chránit jak vegetačním
klidem, který je u nás běžně známý, tak i dalšími způsoby ochrany jako
například zbytněním kůry (jak známe u korkových dubů), vytvořením ochlupení
nebo izolační suknice, jak známe u palem a juk nebo změnou fyziologických
vlastností u stále zelených rostlin jako např. rododendrony. Některé
subtropické druhy rostlin, které se během doby ledové dokázaly přizpůsobit
chladnějšímu klimatu si zachovaly tyto způsoby ochrany (nebo jejich
kombinaci) v určité míře dodnes i když je už nemusí využívat.
Dalším hlediskem odolnosti rostlin je jejich dnešní rozšíření. Většina
otužilých druhů palem, juk bambusů a pod. které snesou mrazivé zimní období
pochází z vyšších a sušších poloh kde mohou být rozdíly v teplotách mezi
letním a zimním období až 60°C. Právě tyto rostliny, u kterých se vyvinuly
jedinečné fyziologické vlastnosti snižující odpar vody a ochrana buněčných
struktur proti mrazu, můžeme pěstovat i u nás. Jejich odolnost není však
závislá jen na minimální teplotě, kterou jsou schopné přežít, ale taktéž na
míře půdní a vzdušné vlhkosti. Paradoxně tak palma jejíž mrazuodolnost je
běžně uváděná např -15°C nemusí přežít zimní období s nejnižsími teplotami do -5°C, pokud bude
půdní a vzdušná vlkost příliš vysoká.
Většina odolných druhů je taktéž rozšířena od horských poloh až po nížinné,
teplejší oblasti. Tento výškový rozdíl v jejich rozšíření může u jednoho
druhu ovlivnit jejich mrazuodolnost až v rozmezí 7°C mezi rostlinou
získanou z vyšších poloh a rostlinou z nížin. Rostliny plně adaptované na podmínky mírného pásma označujeme kvalitou A, nebo AA, rostliny neadaptované označujeme kvalitou B.
Mrazuodolnost, zvláště pak palem, ovlivňuje taktéž hodnota minimální růstové teploty.
Ta určuje schopnost buněčných pletiv přenášet živiny a vodu. Obecně platí, že pokud je
minimální teplota růstu nad hodnotou +13°C,
nelze palmu považovat za vhodnou pro venkovní výsadbu.
Palmy s vyšší minimální růstovou teplotou nejsou schopné adaptability na dlouhé období bez růstu.
Jiným z aspektů ovlivňujícím odolnost rostlin jsou taktéž mikroklimatické
podmínky v místě výsadby. Negativně tak může odolnost palmy ovlivnit
výsadba na stanoviště nechráněné proti severnímu větru, na stinné místo
nebo na stanoviště s vysokou půdní vlhkostí nebo nedostatečně provedenou
drenáží. Z těchto důvodů je vhodné vybrat pro výsadbu chráněné stanoviště s
orientací na jižní stranu. Umístění ve svahu je výhodnější z důvodu lepšího
odvodnění.
Další z příčin ovlivňujících výrazně odolnost těchto rostlin je způsob
jejich výsadby, kondice a způsob zimní ochrany. Zvláště pak palmy které
nejsou dostatečně zakořeněny, v kombinaci se špatně provedenou ochranou,
mohou během teplejšího období v zimě trpět nebo uhynout. Zvláště pak když
teplota v zábalu stoupne nad 10°C a kořeny zůstávají ve zmrzlé půdě a nemohou
doplnit vodu odpařující se z listů.
Z tohoto důvodu je nutné vysadit rostlinu v jarním období, u větších palem
nejpozději v červenci. Pro výsadbu nelze používat běžnou zeminu ale
speciálně připravený substrát s odvodněním. U některých rostlin je vhodné
zlepšit kondici pro přezimování speciálními hnojivy.
Chránit nebo nechránit?
Mírnější zimy mohou lákat k přezimování rostlin bez ochrany. Především u palem je úspěšnost přezimování nepříznivě ovlivněna možností zatečení vody do "srdce" rostliny, odkud vyrůstají listy. Voda se pak při promrznutí rostliny změní na led a způsobí poškození měkkých pletiv, což se projeví seschnutím mladších a nerozvinutých listů, později pak hnilobou srdce. Proto je nutná důkladná zimní ochrana proti vlhkosti, a to především u mladých palem, které mohou být z důvodu zatečení vody, poškozeny již při teplotách pod -5°C.
Podrobný návod pro výsadbu, složení substrátu, pěstování a provedení zimní
ochrany přikládáme ke každé zásilce rostlin.
